28/06/2022
Psal se rok 2020, přesněji 5.9.2020, den kdy vznikl plán, tehdy ještě servisní a montážní technik vzduchotechniky a chladicích zařízení jsem se rozhodl, že chci dělat to co mě cely život naplňuje a baví. Den kdy jsem dal výpověď a 6.9.2020 jsem si založil živnost na údržbu motorových vozidel a začal podnikat. Bezesný noci a nabité dny, kdy jsem chodil a na modlil sem, že si dokážu nabít zákazníky. Během týdne, jsem si domluvil první 3 bazary, kde jsem připravoval auto na prodej. Desítky aut měsíčně. Další měsíce jsem si domluvil všechny bazary v Uničově a okolí. Sen se stal skutečnosti a já se mohl naplno věnovat tomu co mě baví a zároveň vypustit moje obavy o tom jestli budeme mít na chleba.
Dělal jsem od rána do rána, přes den jsem odjížděl lidi, vymyslel reklamu, zakládal logo a firmu, dělal jsem vše pro to aby lidi věděli kdo jsem. Večer do rána jsem čistil a lestil, každé ráno jsem poslouchal sousedy, ze dělám v noci bo**el. Měl jsem jen malinkou garáž u baráku.
Začali jezdit první zákazníci a já měl velikou radost.
V té době, mě oslovil můj kamarád/bratranec, že kdybych chtěl rad mi pomůže, protože sem toho měl až až a nestíhal jsem ani spát. “Jestli chceš pomůžu ti, nic za to nechci” tak zněli jeho slova. “Jasný kámo, budu jen rád, ale zadarmo tu dělat nebudeš, samozřejmě ti zaplatím” slova z mých úst.
V době když už firma měla svoje jméno, svoje zákazníky a staly příjem. Uzivil jsem sebe i jeho. On nic neriskoval, to já. On je přešel do zabehnute firmy o které se vědělo.
Tenhle kolega neuměl držet lestičku, neměl ponětí o tom jak se čistí auta. Začal jsem ho učit a po zkrachovaní jeho firmy kde tehdy pracoval jako řidič mu nabídl, že muže pracovat se mnou “Dám ti 50% z výdělku poď se mnou makat”. Po roce práce u mě si založil tedy OSVČ a začal dělat na plno se mnou.
Jedno z důvodu proč jsem začal podnikat byla nějaká nezávislost. Člověk si přijde do práce v kolik chce a končí v kolik chce, důležité je aby byla hotova práce. To najednou mému kolegovi začalo vadit.
Už bylo jedno, že ja ho naučil vše, práci, jezdil s nim po školení, seznámil jsem ho se všemi bazary a zákazníky, dodavateli, ze jsem mu ja řekl jaka chemie se na co používá a jak se co dela.
Najednou mu začalo vadit, ze se prezentují tak, ze firma je moje. Vadi mu, ze jedu na dovolenou nebo jsem doma s dětmi když jsou nemocný. Vadi mu, ze kourim nebo si dam kavu se zákazníky.
Tak v době kdy jsem odjel s moji manželkou na Slovensko, mě tento můj rodinný člen a kolega obral o dílnu a většinu zákazníků.
V době kdy jsem byl 400km daleko od firmy si za mými zády domluvil novou nájemní smlouvu na dílnu, víceméně začal řešit vše za mými zády s jeho slovy “ jdeme každý od sebe, ukáž se teď jaky si frajer, jakmile dojedes domu vrat klice a ovladač od dílny,”. Trochu neuctive ze? Dílnu nechtěl, je to moc peněz a neví jak to bude zvládat, když jsem ji řešil, v té dobe říkám, neboj Kamo, vyřešil jsem vše, přežili jsme v Sukolomi, přežijeme tu, udělám pro to vše. Taky ze Jo, dařilo se čím dal víc. Ale peníze kazi charakter, zradit svého kamaráda, rodinu a kolegu. Bez jediného slova, přes fb konverzaci a postavit ho před hotovou věc, aniž by mohl argumentovat a bránit se. To už je pěkná sviňárna.
Abych jen neříkal špatný věci, děkuji za 2 roky pomoci, bylo to fajn, když člověk ví, ze má někoho za sebou. Zároveň mě nikdy v životě nenapadlo, se rozejít takhle. Ok, podme od sebe, preji ti jen to nejlepší, ale takový věci řešit za zády a postavit mě před hotovou vec, když ty by si měl být ten co má být rad a vděčný? To je bohužel moc i na mě.
A proč tohle píšu? Nevím jak se tenhle kolega bude prezentovat, co vam řekne, a jak si bude přetahovat zákazníky. Moje značka a moje práce je MN Detailing, která má znovu dílnu v Horní Sukolomi, jako jsme měli predtim. Distancují se od práce na Bezrucovo náměstí.
Díky všem co jste tu se mnou. Váš Michal a MN Detailing.
